Studiem významných stromů
Významné stromy jsou součástí přírodního, kulturního a historického dědictví. Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou kulturní nebo historickou událostí či které nesou poselství určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou (Rudl 2016). Významné stromy dotváří místní genius loci, mohou to být stromoví jedinci nápadní svojí velikostí, bizarním růstem nebo dokonce mohou být krajinnou dominantou kulturní krajiny. Staré a mohutné stromy dokreslují charakteristiku krajinných památkových zón (Kuča a kol. 2015). Významné stromy podtrhují hodnoty historických parků a zahrad (Pacáková-Hošťálková a kol. 2004).
Významné stromy mají velmi často charakter živých památek, protože jsou žijícími svědky událostí dávno minulých. Svědčí o tom i fakt, že mnohé významné stromy jsou nositeli konkrétních entit národní identity či lidové nehmotné kultury (Hrušková, Turek 1999). Významné stromy svým zjevem a svojí výjimečností přispívají k vnímání a uvědomění si hodnot přírodního dědictví kulturní krajiny širokou veřejností. Mohutné významné dřeviny jsou v tomto kontextu doslova živým národním pokladem, žijícím po celá staletí (Svoboda 1975).
Přirozená úcta a obdiv lidí k významným stromům se utvářely již před mnoha staletími. Víme, že v pravěku i v raném středověku byly významné stromy spojovány s pohanským kultem (Bouzek 2011; Hrušková 2005). Kosmas na počátku třetí knihy své kroniky píše, že „…nový kníže Břetislav… dal pokácet a spálit háje i stromy, které na mnohých místech prostý lid ctil“ (Bláhová, Hrdina 2005). Ve vrcholném i pozdním středověku souvisela ochrana významných stromů s lesním právem, zakazujícím neoprávněné kácení starých mohutných stromů (Nožička 1957). Ochranu významných stromů v alejích a na hranicích pozemků nařizoval i Lesní řád Marie Terezie z r. 1754.
Když koncem 18. století spatřil německý geograf Alexandr von Humboldt na svých dobrodružných cestách po americkém kontinentu věkovité a majestátné sekvoje, nazval je „přírodními památkami“ ve snaze odlišit je od památek historických, vytvořených člověkem. Termín „přírodní památka“ byl po roce 1900 Hugo Conwentzem, ředitelem muzea v Gdaňsku, rozšířen i na aleje starých stromů, parky a zahrady s významnými stromy.
V českých zemích se zvýšený zájem veřejnosti o významné stromy projevuje již od přelomu 19. a 20. století, kdy vznikají první etnologické práce zaměřené na odraz symboliky významných stromů v národní a kulturní identitě (Sobotka 1879). V roce 1899 vydal Jan Evangelista Chadt-Ševětínský první přehled významných stromů v Čechách. Podrobnější soupis významných stromů tento autor vydal v roce 1908 ve známém a dosud vycházejícím časopise Český lid pod názvem „Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (práce obsahuje popis 165 významných stromů s 30 vyobrazeními).
V této době také vzniklo hnutí tzv. okrašlovacích spolků (Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém byl založen 30. října 1904 v Praze). Po vzniku československé republiky se organizace přeměnila na Svaz československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny. Zájem o významné stromy podstatnou měrou ovlivňoval aktivity místních okrašlovacích spolků, jak dosvědčuje mimořádně velké množství článků o problematice významných stromů, publikovaných ve spolkovém časopise Krása našeho domova. Této tematice se v rámci okrašlovacích spolků věnovala řada osobností té doby (prof. K. Domin, prof. J. Klika, J. Frič, ze spisovatelů např. A. Jirásek, S. Čech, K. Klostermann, A. Kašpar aj.). Od roku 1920 začalo být využíváno k ochraně významných stromů ustanovení § 20 přídělového zákona. Vztah člověka, lesa a stromu popsal ve své studii v roce 1923 dr. J. Sv. Procházka.
Významný stromy hrají v českém národním prostředí tradičně velkou roli při význačných událostech. Vysazeným významným stromům je dáno do vínku důležité poselství – připomínat určitou událost oslav historického okamžiku. Může se jednat například o dokončení důležité stavby, výsadbu stromů na paměť výročí města či v lokálním měřítku místní komunity při narození dítěte. Zásadním momentem pro výsadbu stromů byl v české historii vznik samostatného státu nebo jeho důležité výročí. Takové významné stromy jsou potom nazývány jako Stromy republiky nebo také Lípy svobody. Výsadby těchto stromů byly zahájeny v roce 1918 vznikem Československé republiky a poté byly opakovaně vysazovány v dalších letech na oslavu výročí. Velké množství těchto Stromů republiky bylo vysazeno v roce 1968. Je to právě lípa jako národní strom, která je při těchto slavnostních příležitostech sázena. Stromy republiky nebyly nikdy souhrnně mapovány. Absencí jejich označení se stává, že jsou z nevědomosti zbytečně káceny. Tím se sami ochuzujeme o symboly naší národní identity a důležité svědky naší historie.
Od skončení druhé světové války se dobrovolníci v ČSR věnovali až do r. 1956 provádění „Soupisu památných neb význačných stromů, stromořadí a porostů“ na dotazníkových formulářích Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Většina těchto záznamů se však bohužel nedochovala. Zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 umožnil vyhlašovat vybrané významné stromy za chráněné přírodní památky a chráněné přírodní výtvory. Jejich krajská evidence však byla nejednotná a někdy i zmatečná. Po pádu komunistického režimu nový zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. umožňuje podle § 46 správním rozhodnutím prohlásit vybrané významné stromy za tzv. památné stromy.
Problematika významných stromů se dnes zdánlivě nachází až na okraji zájmů památkové péče, protože po rozdělení památkové péče a ochrany přírody v devadesátých letech minulého století do dvou různých resortů (kultura a životní prostředí) převzal gesci za tzv. památné stromy (Němec a kol. 2003) resort životního prostředí. V památkářské i arboristické praxi bohužel díky tomu přetrvává určitý terminologický zmatek, proto je v předkládaném projektu jeden z dílčích úkolů etapy č. 1 zaměřen na zpracování základní typologie významných stromů. Je nutné připomenout, že významné stromy představují mnohem širší problematiku, než jsou pouze tzv. památné stromy, vyhlášené rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Státem chráněné památné stromy (cca 23 500 jedinců, viz Reš in Machar, Drobilová 2012) představují početně jen velmi malou podmnožinu celkového množství významných stromů v ČR, jejichž počet je odhadován minimálně na několik stovek tisíc (Maděra a kol. 2012). Úzké zaměření resortu životního prostředí pouze na zvláště chráněné vyhlášené památné stromy ve svém důsledku znamená hluboké podcenění problematiky významných stromů ve vztahu k národní a kulturní identitě. Problémem z toho plynoucím je neexistence moderního softwarového řešení evidence a dokumentace významných stromů odpovídající úrovni technologií na počátku 21. století. Současný (technologicky dosti zastaralý) státem provozovaný systém evidence památných stromů je součástí Ústředního seznamu ochrany přírody, který vznikl jako „papírová“ databáze počátkem devadesátých let minulého století a dodnes se po téměř 30 letech prakticky nezměnil (Pechanec 2012; Reš, Sůrová 2008; Vlčková 2005).
Evidence všech významných stromů (tedy zákonem zvláště nechráněných) pro celu ČR neexistuje. Díky několika místním odborným aktivitám funguje pouze několik vzájemně nekomunikujících a lokálně nebo regionálně zaměřených databází významných stromů (např. Databanka významných dřevin nadačního fondu prof. A. Bayera zaměřená na několik moravských regionů, webová databáze Pražské stromy apod.). Dendrometrické a evidenční údaje o významných stromech českých a moravských zámeckých parků v dříve publikovaných studiích jsou vzhledem k datu publikování již zastaralé (Hieke 1984; 1985). Je zřejmé, že pro významné stromy je nezbytné aplikovat unikátní přístupy (odlišné od běžných postupů) při jejich identifikaci a hodnocení - především z hlediska provozní bezpečnosti (s ohledem na návštěvníky památek a okolní provoz) a s ohledem na jejich setrvání v zahradnicko-krajinářské kompozici a historickém kontextu daného místa. Proto předkládaný projekt navrhuje zpracování moderní metodiky identifikace a hodnocení významných stromů (Nmet), která bude obsahovat strukturované postupy pro identifikaci a záznam polohopisu památných stromů; vizuálního hodnocení vitality, zdravotního stavu a stability památných stromů, včetně detailního popisu symptomů stanoviště a nalezených defektů na bázi kmene, kmeni a v koruně památných stromů; vizuálního hodnocení památných stromů jako biotopů pro organismy v nich žijící; přístrojového neinvazního hodnocení hnilob a defektů kmenů a větví památných stromů akustickým a impedačním tomografem; metodický postup přístrojového hodnocení stability památných stromů (odolnosti vůči vývratu a zlomu kmene) tahovou zkouškou; metodický postup specializovaného biologického průzkumu významných stromů a dílčí metodický postup pro hodnocení rizik spojených s mechanickým selháním významného stromu. Přímo na tuto metodiku naváže v projektové etapě 3 vývoj moderního softwarového nástroje (výstup R) za účelem vytvoření Registru významných stromů ČR. Předmětem programátorského řešení subsystému uživatelských aplikací budou v tomto Registru specifické moduly, zajišťující uživatelský provoz všem typům uživatelů od vnitřní správy dat v databázovém prostředí technologie geografických informačních systémů (GIS), až po prohlížení a stahování dat a výstupů v uživatelsky přátelských formách.
Zájem o významné stromy u široké veřejnosti v současné době překvapivě narůstá – např. celorepubliková anketa Strom roku, pořádaná Nadací Partnerství z Brna a probíhající od roku 2002, zaznamenává stále větší počty návrhů nominovaných stromů. Anketa má za cíl vyhledávat nejoblíbenější stromy, které spojují místní lidi a posilují identitu jejich místních komunit s krajinou domova. Vítězný strom této ankety v daném roce získává finanční prostředky na odborné ošetření a postupuje do soutěže Evropský strom roku. V Evropě je současný zájem o vyhledávání, identifikaci a ochranu významných stromů mimořádně velký (Johnson 2003; Graaf, Moens 1991; Pakenham 2002). V některých evropských anglofonních zemích existují dokonce organizované aktivity lidí (tzv. tree hunters), kteří se zaměřují na vyhledávání a evidenci významných stromů v kulturních krajinách (Míchal 1993; Read 2000).
Další občanské aktivity zaměřené na významné stromy v ČR na regionální a místní úrovni postupně přibývají. Velmi často bývá díky místním občanským iniciativám věnována pozornost významným stromům ve vztahu k obnově historických památek, jako jsou např. drobné sakrální památky apod. Je jistě velmi důležité, že všechny tyto aktivity vedou k renesanci vztahů lidí s krajinou jejich domova a tedy k obnově tolik potřebné místní i regionální identity. V roce 2016 byl zahájen společný projekt místních akčních skupin v rámci Programu obnovy venkova nazvaný „Milion ovocných stromů pro krajinu“. Je zřejmé, že téma významných stromů podporuje regionální i místní identitu obyvatel i v současné, poněkud uspěchané době moderních komunikačních technologií. Zmapování dalších příkladů dobré praxe, opírajících se o významné stromy jako symboly kulturní a regionální identity, je jedním z dalších dílčích cílů tohoto předkládaného projektu do programu NAKI. Jak již bylo konstatováno výše, významné stromy jsou důležitou součástí historických objektů a památkových areálů. Je až překvapující, že dosud nebyla věnována žádná podstatnější výzkumná pozornost problematice ochrany zdraví a bezpečnosti návštěvníků památkových objektů ve vztahu ke starým významným stromům, přestože existuje reálné riziko ohrožení návštěvníků provozním stavem těchto stromů. Toto důležité téma je výzvou k řešení, protože dnes již máme k dispozici moderní neinvazní metody hodnocení provozního a zdravotního stavu starých stromů, jako je např. metoda akustické tomografie, běžně používané v lékařství (Chivukula a kol. 2007)V poslední době se akustické metody začínají uplatňovat i v nedestruktivních analýzách kvality materiálů ze dřeva (Wang a kol. 2009). V arboristice má metoda akustické tomografie budoucí šanci na širší využití při neinvazním zkoumání mechanické stability a vnitřní struktury živých stromů (Schubert a kol. 2009). Potenciál aplikace akustické tomografie u stromů je založen na poznatku, že nepoškozené dřevo vede zvuk rychleji než dřevo poškozené defekty. Akustický tomograf měří čas, který potřebuje mechanický impulz (nárazová vlna) pro vykonání dráhy mezi senzory, umístěnými na kmeni stromu (Arciniegas a kol. 2014). Evaluace měření kmene v dvourozměrném tomogramu potom zobrazuje a kvantifikuje trhliny a dutiny v průřezu kmene (Yang, Luo 2011). Členové projektového týmu předkládaného projektu publikovali své praktické zkušenosti z aplikace akustické tomografie při výzkumu starých významných stromů v lesních rezervacích (Simon, Machar a kol. 2015). Tyto konkrétní zkušenosti z předchozího aplikovaného výzkumu by měly být účelně využity v předkládaném projektu při navrhovaném testování aplikace metody akustické tomografie pro hodnocení stavu významných stromů v modelovém území předkládaného projektu. Tvrdá data terénního testování akustické tomografie budou v rámci projektové etapy 1 statisticky zhodnoceny moderním testem signifikance dat a odborná veřejnost bude s výslednými poznatky seznámena formou sdělení v recenzovaném časopise a na mezinárodní odborné konferenci. Výsledky moderního neinvazního hodnocení zdravotního a provozního stavu významných stromů by mohly být bezprostředně aplikovatelné přímo v péči o významné stromy (Gregorová 2000), která by tak nově mohla být „šitá na míru“ konkrétním stromovým jedincům. Toto řešení zpracované v komplexní podobě nabízí předkládaný projekt v druhé plánované metodice (Nmet), zaměřené na specializovanou problematiku péče o památné stromy. Návrh konkrétního způsobu péče o významný strom kromě jiného komplikuje především vysoký věk konkrétního jedince (a tomu odpovídající stav stromu) a s věkem související jeho často nenahraditelný význam v kompozici památek zahradního umění. Navrhovaná metodika péče o významné stromy je proto zaměřena interdisciplinárně tak, aby zahrnula pokud možno řešení všech hlavních dodnes nedořešených oborových střetů (ochrana přírody, památková péče, legislativa). Navržená metodika bude obsahovat strukturované postupy: pro specifikaci návrhů pěstební péče o významné stromy (řezy, bezpečnostní vazby, sanace dutin, podpěry stromů, hromosvody apod.); pro zlepšování stanovištních podmínek významných stromů; pro výběr vhodného termínu provedení navržených pěstebních opatření. Nad rámec běžně realizovaných postupů bude navržena metodologie systémového monitoringu realizovaných opatření, především postupy technologického a biologického dozoru při ošetření významných stromů a evidence výsledků provedených ošetření.
Pozoruhodné je, že významné stromy jsou také živým archivem metod a přístupů jejich ošetřování a péče, nezřídka doložených písemnými historickými prameny (Frič 1953, Hilitzer 1941, Green 1996). Pro hodnocení významného stromu je nutné brát v úvahu tzv. pěstební cíl, který by měl pracovat s podstatně delším časovým horizontem, než u „běžných“ stromů v zelené infrastruktuře obcí (Žďárský a kol. 2008). Hodnocení významných stromů pracuje s historickými údaji a stává se také součástí průběžného hodnocení v časové ose, jež je trvalou součástí dokumentace o památném stromu. Ošetření významných stromů (Kolařík a kol. 2003, 2005) je tak mnohem složitější nejen díky živým organismům, kteří v nich žijí, ale i díky četným defektům v koruně u kosterních větví, které je nezřídka nutné stabilizovat nejen redukčním řezem, ale i bezpečnostními vazbami (Lonsdale 2006). Navíc často je vhodné se věnovat citlivé sanaci dutin s ponecháním adventivních kořenů, instalaci hromosvodů do korun, tvorbě stříšek, vylepšení stanovištních podmínek pro jejich zdárný růst, kde je nezřídka nutné přistoupit i u památných stromů rostoucích v porostu stromů ostatních k probírce porostů kolem památných stromů tak, aby došlo k uvolnění jejich korun atd. (Mattheck 2004). Pěstební cíl může být ovlivněn celou škálou faktorů, přičemž někdy může převýšit cíl historický, jindy biologický nebo provozně bezpečnostní (Shigo 1994). Významné mohutné stromy, jejichž věk může přesahovat mnohdy několik set let, jsou pozůstatkem lokálních původních populací dřevin a jsou tak nesmírně důležité pro zachování genetické rozmanitosti autochtonních druhů dřevin (Tábor a kol. 1998) nebo místních starých odrůd ovocných dřevin (Dostálek a kol. 2000). Stromy – podobně jako lidé – během svého života procházejí několika věkovými stádii. V období plné dospělosti a plodnosti může řada druhů stromů vydržet i několik staletí. Poté nevyhnutelně nastupuje senescentní fáze, kdy staré stromy nazýváme veterány či kmety (White 1991). Mnohé významné stromy, které dosáhly vysokého věku a mohutných rozměrů, jsou přírodovědecky cennými biotopy (Konvička, Kuras 2006), tvořícími domov pro mnohé vzácné druhy organismů, jako jsou vzácní brouci, ohrožení netopýři nebo dutinoví ptáci (viz např. Paclík, Reif 2005). Ale i mrtvý strom je biotopem stále plným života dřevo rozkládajících a saprofilních organismů, dokud není poslední část kmene rozložena na minerální látky, které se vracejí zpět do půdy, z níž je strom během svého života čerpal (Wohlleben 2016). Příkladnou ukázkou jsou např. prastaré odumírající duby u archeologické lokality Pohansko na Břeclavsku. Péče o významné stromy je tedy prakticky komplikována pojetím těchto stromů jako biotopů (viz např. Strejček 1990). Na druhé straně, vnímání významných stromů jako biotopů nabízí příležitost opětovného propojení zájmů památkové péče a ochrany přírody. A navíc, pojetí významných stromů jako biotopů velice výrazně zvyšuje hodnotu těchto živých objektů společného zájmu památkové péče i ochrany přírody. Na základě provedené rešerše literatury z Web of Science zastávají členové projektového týmu názor, že dosud nebyla nikdy věnována pozornost ekonomickému ocenění hodnot významných stromů jako biotopů. Předkládaný projekt proto (v návaznosti na metodiku péče o významné stromy) navrhuje v etapě 3 realizovat vývoj inovativního softwarového řešení (výstup R) k ekonomickému ocenění významných stromů jako biotopů. Programátorské řešení SW bude vycházet z badatelských zkušeností členů projektového týmu v oboru ekonomického oceňování ekosystémových služeb a nabídne pro hodnocení významných stromů výstup aplikovaného výzkumu, který dosud nebyl v celosvětovém měřítku prezentován.